Skládání puzzle je jedna z mála činností, u kterých člověk celé hodiny nesáhne na telefon. Sedne si k rozsypaným dílkům a postupně z nich skládá obraz. Co se přitom děje?
Co říká výzkum
Skládání zapojuje vizuálně-prostorové schopnosti — rozpoznávání tvarů, barev a vztahů mezi částmi a celkem. Studie z roku 2018 (Fissler a kol., Frontiers in Aging Neuroscience) zjistila, že skládání puzzle zapojuje řadu těchto schopností: vnímání, mentální rotaci, pracovní paměť i úsudek. Autoři ho zmiňují i jako ochranný faktor proti stárnutí.
Soustředění a oddech
Skládání má svoje tempo. Ruce hledají dílek, oči srovnávají, hlava se zklidní u jednoho úkolu, který má jasný cíl. Pro spoustu lidí je to forma oddechu — pozornost se sebere z deseti otevřených oken do jednoho obrazu na stole.
Společné skládání
Velké puzzle se dá skládat ve dvou, ve třech, celým týmem. U stolu se mluví uvolněně, s rukama u společné věci. Z rozdělané plochy se stává místo, které podobně jako i u jiných společenských aktivit, kultivuje vztah mezi těmi, kteří se ho zúčastní.
Proč to sedne k firemnímu dárku
Tyhle vlastnosti dělají z puzzle dárek, který se musí se složit, a než se to stane, stráví u něj obdarovaný nějaký čas. U uměleckého puzzle je navíc co skládat — obraz, který pro firmu vytvořil umělec a má jeho autorský rukopis a estetiku, která se stane součástí domovů - bez firemního brandingu, ale s esteticky hodnotným vyjádřením toho, na čem firmě záleží.